Navigace

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, kterým jsme věnovali tuto stránku. 

 

Pěší a cyklo výlety:

 

pramen Radbuzy                                                                                                 

 

  •           Řeka Radbuza je velice poklidná řeka pramenící nedaleko Závisti na severozápadním svahu Lysé hory v nadmořské výšce 689 m n. m. Délka toku je 111 km. Radbuza je klidná řeka, plynoucí většinou širokým údolím. U Horšovského Týna se stáčí na severovýchod a pokračuje přes Staňkov a Stod do Plzně, kde se stéká s Mží a tvoří Berounku. Pramen Radbuzy naleznete nedaleko malé vízky jménem Závist, která je zcela netypickým příkladem mezi poničenými osadami v této příhraniční oblasti. Do současné doby zůstala zachována v téměř neporušeném stavu a její usedlosti, které jsou využívány převážně k rekreaci, si zachovaly původní tvář.Mezi nimi stojí i chalupa čp. 17, jež sice není na první pohled ničím zajímavá, leč ... Že z jedné strany pohoří stéká voda do jednoho moře a z druhé strany do jiného moře, to je věc všeobecně známá. Ale tvrdit totéž o střeše chalupy, to už je zvláštnost. Tato chalupa je postavena na rozvodí. Z její severní strany stéká dešťová voda korytem do nedaleko pramenící Radbuzy a dále do Severního moře, ale z jižní strany teče do Nemanického potoka, Schwarzachem, Nábou a Dunajem do moře Černého.
  •  

 

hraniční přechod Švarcava

 

  • Švarcava je zaniklá vesnice která stála na česko-bavorské hranici jz. od Rybníka. Stavebně šlo vlastně o část obce Schwarzach která dodnes stojí za potokem na bavorské straně hranice. Osídlení na české straně vzniklo v polovině 17. století kdy se zde začlo vybírat hraniční mýto a vznikla hospoda. Roku 1899 zničil požár část vsi. Před válkou zde stálo 19 usedlostí.

    Již těsně po roce 1945 byl hraniční přechod uzavřen a osada nebyla znovu dosídlena, v 50. letech pak zničena neboť se ocitla v tzv. zakázaném pásmu. Hraniční přechod byl po roce 1990 obnoven, zástavba ale zmizela bez výraznějších stop.

     
  •  fotky zde....

     

zaniklé vesnice Českého lesa                                                                                                

  •           Po ukončení 2. světové války zanikly v českém pohraničí stovky vysídlených německých obcí a osad. Lokality, které se nacházely v blízkosti státní hranice, byly po vyhlášení tzv. zakázaného pásma a spuštění železné opony plánovitě zbořeny. Společně s vesnickými chalupami i výstavními dvory zanikly také školy, průmyslové objekty, zámky, a kostely. Změnila se též celková tvář kulturní a zemědělsky obdělávané krajiny. Teprve v 90. letech 20. stol. se zakázané a hraniční pásmo opět otevřelo všem, kteří se zajímají o jeho pohnutou historii i současnou tvář. Vydejte se na výlet po těchto osadách a popřemýšlejte o časech dávno minulých, kdy život v těchto místech měl svůj smysl. 
               K návštěvě zaniklých osad jsou ideální podmínky na jaře, případně na podzim, kdy bujná vegetace nezakrývá jejich často již velice nezřetelné pozůstatky. Většina zaniklých vsí leží na místních komunikacích nebo značených turistických cestách. V místech nedotčených lidskou civilizací na vás bude působit pocit sounáležitosti s lidmi, kteří vložili svůj osud a životy do těchto míst, ale důsledky nacionalismu a lidské nesnášenlivosti zmařili vše, co mělo své kořeny a svůj zaběhlý řád.
  •  

 
 
 12.5 Trasa č.1
 
Korytany (Rindl)
Ves položená ve výrazné svažité poloze asi 2 km od obce Šidlákov byla založena městem Domažlice před r. 1589. V roce 1930 stálo v Korytanech a blízkých Mladých Korytanech celkem 43 chalup, v nichž žilo 239 Němců. Ze vsi se zachovaly zbytky zdiva usedlostí vybudovaných na terasovitě upravených pozemcích. Z prostoru bývalé vsi se otevírají pohledy na pásmo Medvědích hor.
Mladé Korytany (Jungrindl)
Víska ležela uprostřed lesů na severním svahu Lysé Hory (869 m.n.m.), 2 km západně od Pivoně. Na půvabné a opuštěné lesní mýtině se zachovaly zbytky zdiva několika chalup malé vsi, která je zmiňována od roku 1780. V minulosti zde stávalo 11-15 chalup obydlených německy mluvícím obyvatelstvem.
Herštejnské Chalupy (Hirschsteinhäusel)
Víska, která ležela na svahu vrchu Starého Herštejna asi 2 km východně od Závisti, byla založena kolem roku 1705. V roce 1930 zde již stálo 38 chalup obydlených 222 Němci a 2 Čechoslováky. Ze vsi, položené v lesním zákoutí, přežívají zbytky zdiva, vyschlý rybníček a 2 obnovené křížky.
Kaplička (Kapellen)
Tato zajímavá samota s kaplí Panny Marie Klatovské stávala při silnici stoupající z Nemanic ke Starému Herštejnu a sestupující dále do Pivoně. Kaple byla zrušena za josefínských reforem a hájovna, která na jejím místě vyrostla, zbořena po roce 1945.
Nuzarov (Nimvorgut)
Ves se rozkládala na lesní mýtině položené na úbočí Haltravy při silnici z Nového Kramolína do Nemanic. založení vísky je kladeno do počátku 18. století. V roce 1930 tu ve 25 chalupách žilo 158 Němců a 1 Čechoslovák. Ze vsi přežívají základy domů porostlé lesem a 2 obnovené křížky.
Valtířov (Waltersgrün)
Ves Valtířov se v historických pramenech objevuje mnohem dříve než ostatní zde uváděné vsi. S jijím jménem e setkáváme již v roce 1115 v opisu zakládací listiny kladrubského kláštera. Stál zde rovněž středověký kostel, jehož místo zaujala mladší kaple. V roce 1930 zde stálo 61 domů, v nichž žilo 264 Němců a 9 Čechoslováků. Ze vsi se zachovaly pouze nevýrazné základy budov, studánka a pamětní kříž. Větší část vsi je změněna na pastviny a louky.
Skláře (Glaserau)
Ves se nalézala 1 km jihovýchodně od Pivoně, od svého založení (první zmínka roku 1586) náležela pivoňským augustiniánům. V roce 1930 tu stálo 16 usedlostí, v nichž žilo 76 obyvatel německé národnosti a 4 cizinci. Po 2. světové válce byla ves ještě nějaký čas obydlena. V 70. letech 20. století tu stály poslední dosud nezbořené stodoly. Dnes jsou v romantickém zákoutí Českého lesa zachovány pouze zbytky dvou usedlostí a zarostlý návesní rybníček.
 

 12.15 Trasa č.2

Mlynářka (Schnaggenmühl)
Víka, které předcházel starý mlýn, ležela nedaleko pramene Radbuzy, 2 km jižně od obce Rybník. Mlýn, v jehož blízkosti se postupně rozvinula vesnická zástavba., vznikl kolem poloviny 17 století. V roce 1930 tady v sedmi domech žilo 42 německy mluvících obyvatel. Zbytky budov položených u mokřinaté lesní mýtina zanikly téměř beze stopy. Ves připomíná obnovený kovový křížek s letopočtem 1865 a klenutý sklep.
Františkova Studánka (Franzbrunnhütte)
Další ze sklářských lokalit Českého lesa, položená asi 1,5 km jižně od Závisti, byla založena kolem roku 1751. Zdejší sklárna pracovala až do roku 1898. V roce 1930 tu stály 4 domy, v nichž žilo 43 obyvatel německé národnosti. Ze sklárny a přilehlých chalup se zachovaly pouze nerovnosti terénu.
Křížová Huť (Kreuzhütte)
Jedno z významných míst zaniklé sklářské slávy Českého lesa. Sklárna s několika chalupami ležela na lesní pasece nad Nemanickým potokem asi 2,5 km jižně od vsi Závist. Sklářská huť tu pracovala od roku 1708 do roku 1890. Vystřídaly se tu sklářské rody Schmausů a Zieglerů. V roce 1837 pracovalo při zdejší sklárně 176 dělníků. Ze sklářské huti, jejíž budova byla jako jedna z mála těchto staveb zděná, se zachovaly viditelné zbytky.
Lískovec (Haselberg)
Ves stávala 4 km severozápadně od Nemanic na silnici do Závisti. Již na počátku 17. století zde pracovala sklárna, její provoz byl několikrát přerušen, udržela se však až do roku 1888. V roce 1930 zde ve 33 domech žilo 160 obyvatel německé národnosti. Ze vsi se zachovaly pouze zbytky zdiva zarostlé v husté náletové zeleni.
Mýtnice (Mauthaus)
Ves vzdálená necelé 2 km severozápadně od Nemanic stávala původně na česko-falcké hranici. Existovala zde stará hraniční mýtnice, později tu pracovala i sklárna. V roce 1764 se ves i sousední grafenriedský statek definitivně ocitly na území Čech. V roce 1930 tu stálo 34 usedlostí, v nichž žilo 188 obyvatel německé národnosti. V areálu vsi se zachovaly zbytky zdiva usedlostí s několika propadlými sklepy a obnovený křížek.
Pila (Seeg)
Ves Pila, položená 3 km severozápadně od Nemanic, byla v minulosti součástí statku Grafenried a náležela původně k Horšovskému Týnu. Nejstarší historické zprávy o ní se objevují roku 1613. Stávala zde sklárna, později 3 mlýny a pila. V roce 1930 ves tvořilo 33 domů, v nichž žilo 230 Němců a 2 cizinci. V areálu vsi se zachovaly zpustlé rybníky a malebné zříceniny dvou mlýnů.
Lučina (Grafenried)
Jedna z nejzajímavějších zaniklých osad Českého lesa se nacházela při státní hranici 3 km západně od Nemanic. Grafenried byl centrem malého statku, který původně patřil k Horní Falci. První historické zmínky o lokalitě se objevují v roce 1266. Také na grafenriedském statku kvetlo především sklářství, lesní hospodářství a zemědělství. V roce 1930 stálo ve vsi 41 usedlostí, v nichž žilo 231 Němců, 14 Čechoslováků a 2 cizinci. Ve vsi stával kostel, zámeček, pivovar, fara se hřbitovem a další veřejné budovy. Do dnešních dnů se zachoval pouze podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého zasazený pod starými lipami, nevýrazné zříceniny kostela a dalších objektů. Dochovaný je rovněž i zachovalý a rekonstruovaný hřbitov.
Úpor (Anger)
První historická zmínka o lokalitě, která byla součástí příhraničního statku Grafenried, se objevují k roce 1619. Také tato ves byla založena v místech staré sklárny. V roce 1930 měl Úpor s okolními samotami celkem 37 domů, v nichž žilo 186 Němců a 8 cizinců. Prostor, na němž se ves rozkládala, je porostlý náletovou zelení a obklopen patvinami. Uprostřed bývalé vsi stojí obnovený křížek.
Hraničná (Paadorf)
Ves stála asi 500 m od státní hranice při silnici z Lučiny do Rybíka. Bronzový oklad objevený v blzkosti zaniklé vsi datuje osídlení této Českého lesa hluboko do pravěku. Ves sama však byla založena krátce po roce 1872, kdy zdejší les zakoupil Václav Paa. V roce 1945 měla ves, kterou Václav Paa bez povolení založil, již 36 domů. Po roce 1945 byly usedlosti zbořeny a část vsi zaujala rota Pohraniční stráže, která je dnes rovněž opuštěná a chátrá.
Dolní Huť (Unterhütten)
Ves založená v těsné blízkosti česko-falcké hranice jihozápdně od obce Rybník vznikla v místech bývalé sklárny. Tato sklárna byla založena před rokem 1750 a pracovala do období kolem roku 1796. V roce 1930 se ves skládala z 50 domů, v nichž žilo 361 Němců a 21 Čechoslováků. Ve středu zaniklé návsi se rozkládá bažina, která přiomíná bývalý návesní rybník. Okolo ní jsou rozesety stopy zdiva jednotlivých budov.
Diana (Dianahof)
Lokalita, poožená asi 4 km jihozápadně od obce Rybník, byla původně vrchnostenským dvorem. Po požáru v roce 1812 byl dvůr přestavěn na lovecký zámeček, který nejprve vlastnili Vidršpergárové z Vidršperku a později rod hrabat Coudenhove-Kalergi. Ze zámečku se zachovaly pouze zříceniny. Od nich se otevírá pohled do údolí Černého potoka, který zde tvoří státní hranici.
Bernstein
Víska ležela v lesích 2 km jihozápadně od obce Rybník. Zdejší vrchnostenský dvůr, který vsi předcházel, vznikl před rokem 1670. V roce 1930 zde stálo 17 domů obydlených 95 Němci a 2 Čechoslováky. Ve středu bývalé vsi stojí starý kříž, těsně nad ní byla vybudována rota Pohraniční stráže, která je dnes využívána jako hospodářský dvůr.
Bedřichov (Friedrichshof)
Stopy vsi pložené 500 m jižně od obce Rybník. První zmínka o zdejším panském dvoře se objevuje roku 1706. V roce 1930 tu stálo 17 usedlostí v nichž žilo 97 obyvatel německé národnosti. Zachovány stopy zdiva a propadlé sklepy.

 

cyklotrasy                                                                                                        

 

  • Trasy vedou pohraničním územím okresů Domažlice, Schwandorf, Cham a státní hranice je překračována na pěti hraničních přechodech Hliněná cesta, Lísková, Lučína, Švarcava a Pleš. Trasy spojují následující obce: Lísková, Nemanice, Závist, Rybník, Smolov, Železná, Pleš, Poběžovice, Bělá nad Radbuzou, Švarcava, Friedrichshang, Stadiem, Schwarzach, Schoensee, Weiding, Tiefenbach, Treffelstein, Waldmuenchen.

Trasa č.1

 6.1 1

Trasa č.2

 6.2 2

Trasa č.3

 6.3 3

Trasa č.4

 6.4 4

Trasa č.5

 6.5 5

Legenda:
Stezka č. 1 -> trasa je určena pro zdatnější cyklisty jako celodenní akce
Stezka č. 2, 4 -> sportovně založení cyklisté, trasa prochází nejvýše položenými místy
Stezka č. 3, 5 -> rekreační turistika